| Čtyřiadvacetihodinovka na vlastní kůži |
|
Kladenský areál Sletiště hostil 29. a 30. srpna 2009 první ročník české mutace slavného závodu v Le Mans, In-line maraton 24 hodin v Kladně. Protože podzimní část závodní sezóny nabídl volný víkend, rozhodli jsme se podstoupit tuhle neznámou zkoušku v extrémně dlouhém závodě. Pro jistotu ve dvojicích, když závod byl vypsaný také pro kategorie Single a "Pohoda", což byly šestičlenné týmy. První se této spontánní myšlenky chytla Martina, tak jsme již jeden tým měli. Potom se přidal Patrik a Filip a bylo jasné, že Linda, která se o nás starala bude mít na starosti ne jeden, ale hned týmy dva. Po příjezdu jsme rozbili stanový zázemí v kladenském lanovém centru hned u inline dráhy, která nás svým asfaltem a okolím nadchla. Velmi podobná a členitá trať jako u nás v opavských městských sadech, jen o něco kratší. Na startu v sobotu ve 12:00 stálo 16 týmu, z čehož bylo 8 sólo závodníků. My jsme tvořili jediné dva týmy v kategorii Double. V pravidlech soutěže stálo, že na trati může být maximálně jeden závodník z týmu, proto jsme hned od začátku využívali spolupráce našich obou dvojic a pomáhali si téměř po celou dobu závodu. Hned v prvních kolech jsme nasbírali několik okruhů i na šestičlenné týmy a společně s druhou naší dvojicí se usadili na průběžném prvním a druhém místě. Všem bylo jasné, že takové tempo se nedá vydržet celý závod, což se začalo potvrzovat přibližně po 5 hodinách závodu. V 18.00 již byl v čele domácí tým Kladno „A“, který disponoval rychlými bruslaři, především Evženem Krausem, který za to ve svých dvacetiminutovkách bral dost zostra. S přibývající večerní hodinou se začala stupňovat únava a tak jsme se ve 21.00 rozhodli jít si společně odpočinout. V polospánku slyšíme šustění koleček těsně kolem našeho stanu, docela pěkný zážitek. S blížící se půlnocí ovšem i tento zvuk začal utichat a celou noc vydrželi jen ti neotrlejší, například Petr Choc, který kategorii singl nakonec vyhrál s najetými 458 km.
S Martinou jsme za 14 hodin bruslení najeli 344 km, což vychází asi 25 km za hod. Patrik s Filip v celkovém zúčtování asi o kilometr méně. Velké poděkování patří organizátorům, jejichž maximální úsilí bylo vidět na každém kroku. Vypořádali se s jakýmkoliv drobným problémem (mj. velký žádný nebyl) a všichni závodníci mohli být maximálně spokojeni. Honza Krejčíř První fotografie najdete zde. |